Military Show 2005 - jedinečná a neopakovatelná podivaná.

Muzeum T.G.M Rakovník a Skupina historie vojenského a policejního letectva Rakovník uspořádali ve dnech 6. a 7. srpna 2005 na mateřském letišti SHVPL a v jeho okolí v Kolešovicích u Rakovníka již III.ročník této vyjímečné akce. No a vzhledem k tomu, že je to právě 10 let, kdy piloti - modeláři Sova, Vyznal,Plotnikov (všichni současní členové SHVPL a Vašek Somol (zemřel v r. 1998) letěli první scénický vzdušný boj, byl k účasti na programu letošní Military show přizván i Air Show Team Rakovník pod vedením J. Vitnera. Ve vedení Air Show Teamu došlo k zásadním a převratným personálním změnám, které přispěly zásadní měrou k narovnání vztahů mezi oběma skupinami a navázání volné spolupráce. A aby oslavy 10 let prezentace scénických leteckých bitev byly důstojné, byl program letošního ročníku Military show nadmíru atraktivní. Kluci z Air Show Teamu se po oba dny představili s programem souboje Spitfirů s vetřelcem JU-87 Stuka, kdesi na západní frontě.

Celý program Military show vypukl v sobotu v 11.00 hodin přílety vrtulníků. Jen co v 11.00 hodin dokončil svůj zahajovací projev velvyslanec USA v ČR William Cabanisse, vynořil se za zády diváků poněkud nečekaně od jihu zpoza stromořadí, vrtulník AH-64 Apache amerických vzdušných sil. Zatímco naše Mi-24 ze základny v Přerově ukázněně vyčkávala v prostoru, Apache už předváděl svoji manévrovatelnost. Nejprve přistáli hosté a následně po nich naše Mi-24. Dav zvědavců, kteří po přistání chtěli shlédnout oba vrtulníky, nebral po jejich zpřístupnění konce.

Dopolední čas byl vyhrazen pouze pro statickou výstavu techniky a modelů. Do hlavní bitevní ukázky se nakonec sjelo téměř 20 kusů těžké bitevní techniky - např. tank T-55, několik BVP a OT-64 SKOT, OT-65 Fuga, protiletadlové "ještěrky", OT-810 a další.

Dynamický program začal ve 13.00 hodin. Ukázek v programu byla spousta. Představili se vojáci ze 154. záchranného praporu AČR, hasiči, policisté i příslušníci Vězeňské stráže. Já se však zaměřím na hlavní taháky programu. Tím zahajovacím byla letová ukázka vrtulníku Mi-24. Její pilot kpt. Nezdoba z přerovské základny plně dokázal kvality dvacetčtyřky . Po prvním vstupu naší skupiny, což byla sólová akrobacie a cvičný souboj dvojice, došlo na první bojovou ukázku. Četnická pátrací stanice Praha připravila ukázku boje o Čs. Hranice v roce 1938. S podporou obrněného automobilu vz. 30 a autokaru osazeného četnictvem svedly jednotky Stráže obrany státu boj se sudetoněmeckým Freikorpsem. Vše skončilo podepsáním Mnichovské dohody a odstoupením našeho pohraničí německé říši.

Pak již byla připravena naše skupina s programem "Sundejte Hartmanna". Stejnojmenná bigbítovka od Taxmenů zní z reproduktorů. Me - 109 Igora Vyznala ztělesňující Hartmannův stroj je proháněn po nebi Mustangy ostatních členů skupiny. Ve správný okamžik Igor zažehává dýmovnici - imitaci sestřelu a odhazuje figurinu parašutisty. Padák se otevírá a letoun opouští scénu. Vítězné Mustangy jednotlivě přistávají. Vystoupení se zdařilo.

Po nás startují Bellency Karla Hackera. Jsou to obří modely o rozpětí 3 m. jeden z nich je ve vojenském zeleném zbarvení a na trupu má nápis SCANNER 1. V útrobách nese záznamové zařízení, které přenáší signál na zem. Některé scény Military show jsou tak natáčeny ze vzduchu pro připravovaný dokument.

Po té již byla připravena hlavní bitevní ukázka dne - cvičení Čs. Armády za využití obrněné techniky. Před diváky byla vybudována zákopová linie, kterou bránilo dělostřelectvo, OT-65 s raketometem, OT-64 Skot a dva protiletadlové kanony "Ještěrka". Do útoku se zapojil T-55, 4x BVP, 3x OT-64, 1x OT-65, 1x OT-810 s BzK, 1x panceřová T805 s dvojicí BzK a další podpůrná technika. Útočníky ze vzduchu podpořil reálný Mi-24. Před námi všemi se začalo odvíjet neopakovatelné divadlo. Útok byl urputný, stejně jako obrana. Pyrotechnický tým Milana Sklenáře čaroval jeden efekt za druhým. Útočná linie projíždějící sérií výbuchů, nad tím vším MI-24 v nízkých průletech. Všem se nám tajil dech a ani jsme nedutali. Nakonec útočící sled, který se čelně valil na diváky dobyl pozice a na závěr ukázky veškerá technika defilovala na dosah ruky před diváky. Spokojenost a nadšení z této ukázky nebraly konce.

Následoval vstup naší skupiny s imitací letecké nekázně. Cílem vystoupení je srazit letounem vrchol imitace stožáru elektrického vedení. Nakonec zabodoval Radek Suk a večer se zásah sloupu oslavoval.

V 16.00 seskočili parašutisté a vrcholem odpoledního programu byla letová ukázka AH-64 Apache v pilotáži amerických letců. Dlužno říci, že byla spíše ladnou a hřejivou podívanou, kdy divák mohl v klidu pozorovat a dokumentovat.

Večer zahráli tradičně Taxmeni a noční nálet tentokráte vyšel na 1000%. Stal se jednou úžasnou podívanou. Odstartovali jsme společně s Milanem Dlouhým, každý s Avií S-199, které jsou opatřeny náležitým osvětlením. Raketomet začal chrlit slože. Evžen Gayer nám neustále prostor zasvěcoval světlicemi. Nízké nálety, světla letounů, výbuchy raket a simulace bombardování, to vše ve tmě vyniklo a nadchlo přítomné. Milan Dlouhý proletěl hlavním oblakem ohně po imitaci hlavního zásahu raketometu a to vyvolalo bouřlivé ovace. Pak jsme oba bez problémů přistáli na svičkami osvětlenou ranvej. Zbytek večera pak už jen patřil Taxmenům a oslavě úspěchů l. dne Military show.

Neděle nás překvapila nepříjemným větrem, zimou a častými přeháňkami. Začali jsme v 10.00 hodin útokem na balony. Vítr je však přizemnil, takže o zásahu jsme si jen mohli nechat zdát. Simulace nouzového opuštění letounu se proměnila v malé drama, po té, co se figurina s padákem přehodila přes pravou polovinu výškového kormidla. Nakonec po usilovném boji s řízením se podařilo dostat letoun bezpečně na zam a Avia CS-199 vše přežila bez úhony. Karel hacker dál v programu předváděl své Bellancy i zábavné elektrolety Zoom zoom.

Kluci z Četnické pátrací stanice předvedli scénu z osidlování pohraničí v roce 1945, kdy naši osídlenci byli napadeni tlupou Wehrwolfů a za pomoci spojeneckých jednotek se je podařilo zajmout.

Do dopoledního programu jsme zařadili na četná přání i leteckou bitvu z východní fronty "Kříž proti hvězdě". I po dvou letech od poslední Military show má tato scéna stále své příznivce a také piloti si ji náležitě pilotážně užili. Následně karty programu zamíchalo počasí a seskok parašutistů musel být zrušen.

Odpolední blok započal letovou ukázkou vrtulníku W3A Sokol, letecké záchranné a pátrací služby AČR Plzeň - Líně. Ukázku pilotoval sám velitel letky pplk. Ing. Jiří Jogl. Ukázka byla pilotážně velmi efektní, stejně tak, jako činnost záchranářů při slaňování a simulované záchraně katapultovaného pilota.

Bitevní ukázka s těžkou technikou, tentokráte za letecké podpory našich maket L-29 Delfín byla narušena silnou nepřízní počasí. Během několika vteřin se přihnal silný vítr s deštěm a následným krupobitím. Museli jsme s Delfíny dolů a to za každou cenu. To bohužel nevyšlo Radku Sukovi, který jako poslední vyčkával v prostoru na přistání, ale za těch pár vteřin, které se zdály být nekonečné, voda vykonala své a Delfín se nekontrolovaně poroučel k zemi. Naštěstí poškození letounu bylo pouze středně-lehké. S koncem bitevní ukázky se vyčasilo a opět před diváky defilovala těžká technika. Na závěr programu na letišti jsme letěli formaci s barevnými dýmy v národních barvách. Bohužel modrá dýmovnice zastávkovala a tak z trikolory na letounu byla jen červená a bílá. Dým na zemi byl z hlediska barev v pořádku.

Pak už nastal pro nás i diváky hektický půlkilometrový přesun k železniční trati, kde jsme na poli měli uválcovaný plácek pro vzlet do útoku na vlak.

V 15.00 hodin na trať najel historický vlak, tvořený parní lokomotivou, vagony s protiletadlovými postaveními, plošina s kolopásem Hackel a uprostřed vlaku byl cestovní vůz s německou posádkou. Po té, co se tento pancéřák vynořil ze zatáčky, musel se útočící kotlář nejprve zbavit dotěrného Me-109, kterého poslal se závojem dýmu k zemi (pilotoval I. Vyznal). Pak jsem se již se svým P-47 Thunderbolt mohl plně věnovat útoku na vlak a tento vrchol letošní Military show si stoprocentně užít. A že jsem nešetřil ani obránce vlaku ani svého "Tandrouše", mohli zaregistrovat všichni přítomní. Vlak se mi dařilo poměrně slušně nalétávat a obsluhy kulometů se měly co činit. Okolo kolejiště vybuchovaly bomby, kotel lokomotivy také dostal zásah a celý vlak se zahalil do dýmu páry. Stěkající kulomety zuřivě bránily vlak, že nakonec odpaluji černou dýmovnici a po imitaci zásahu jdu na "nouzové" přistání. V polích nyní stojí nepojízdný vlak. Tohoto využívají povstalecké české jednotky a chtějí osádku vlaku zajmout. To se jim nedaří a až s pomocí průzkumných spojeneckých jednotek a sovětských dělostřelců, se jim to kdesi v okolí Demarkační linie daří.

Diváci alespoň na chvíli vyndají zkřehlé ruce z kapes a aplaudují.

Velké divadlo III. ročník Military show, provázený zejména v neděli nepřízní počasí, končí. Skládám Thunderbolta s pomocí ostatních kluků ze skupiny a začíná opět pršet. Jsme rádi, že to máme za sebou. Mnozí z nás si tentokráte sáhli na dno svých fyzických i duševních sil. Čas nebyl ani na jídlo, ale stálo to za to. Tak ojedinělou podívanou hned tak nikdo z nás přítomných neuvidí. Sami jsme nasadili laťku hodně vysoko a udržet ji bude stát značné úsilí a nelze ani garantovat, že se nám to podaří. Vzdát to ale nehodláme, možná jen cyklus prodloužíme ze dvou na tři roky, ale vše ukáže čas. Takže zase někdy příště na Military show nashledanou.